|
|
Development of Business Model of Company
Kostka, Petr ; Chlebovský, Vít (oponent) ; Zich, Robert (vedoucí práce)
The bachelor's thesis focuses on the design and development of a business model. The theoretical part defines procedures and tools for evaluating a business. In the analytical part, findings about the current state of the company and the external environment are presented. These findings are then evaluated according to their importance and proposals for the development of the company are formulated based on them.
|
|
|
Typy mimořádných událostí a specifická role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob
SVOBODOVÁ, Adéla
Záměrem této diplomové práce bylo vytvořit souhrnný přehled o mimořádných událostech se zaměřením na specifika zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretická část práce obsahuje základní pojmy a příslušnou legislativu. Jednotlivé kapitoly zahrnují souhrnné informace o integrovaném záchranném systému a pozici zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných události s důrazem na mimořádnou událost s hromadným postižením osob. Práce pojednává o přijmutí výzvy na zdravotnickém operačním středisku, hlášení výjezdových posádek z místa události a struktury řízení mimořádné události. Výzkumné šetření probíhalo za využití kvalitativní metody pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a osobní zkušenosti pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje s mimořádnými událostmi. Po podrobném analyzovaní rozhovorů vyplynulo, že nadpoloviční většina informantů má dostatečnou až nadprůměrnou výši teoretických znalostí v této problematice. Na velmi dobré úrovni byly vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se obecného přehledu a třídících metod (START, Identifikační a třídící karta). Naopak nižší znalosti se projevily v problematice traumatologického plánování. Většina dotazovaných zdravotnických záchranářů poukázala na dobrou teoretickou výuku, v rámci přípravy na řešení mimořádné události, avšak dotazovaní zdůraznili, že by bylo potřeba zvýšit četnost praktické výuky. Jistě by pomohla zejména úprava školení a praktických nácviků pro současné potřeby zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Problematika třídění při mimořádné události s hromadným postižením osob
HAVRDOVÁ, Jitka
Mimořádné události s hromadným postižením osob a jejich častý výskyt jsou stále reálnější hrozbou nejen pro společnost jako takovou, ale i pro poskytovatele zdravotní záchranné služby, která v tu chvíli zcela musí změnit přístup k poskytování péče a přejít do režimu mimořádné události. Přitom jsou na celý integrovaný záchranný systém kladeny vysoké nároky jak v zajištění bezpečnosti a preventivních opatřeních, tak v organizaci činností na místě mimořádné události s hromadným postižením osob a hlavně v poskytnutí rychlé a odborné pomoci. Tato bakalářská práce se zaměřuje hlavně na poskytovatele zdravotní záchranné služby při mimořádných událostech s hromadným postižením osob a na problematiku třídění postižených. Mimořádná událost s hromadným postižením osob vyžaduje zcela jiný přístup k ošetřování postižených. Neplatí zde model individuální medicíny, kdy posádka zdravotnické záchranné služby poskytuje péči jednomu pacientovi od prvotního kontaktu až po jeho předání do zdravotnického zařízení. V režimu mimořádné události s hromadným postižením osob je nutné stanovit priority ošetření, toto ošetření provést a pak nemocného transportovat do zdravotnického zařízení. Prioritou při takové události, je zachránit život všem postiženým, kteří mají možnost na přežití. Ošetřování postižených na místě události s hromadným postižením osob je komplikováno mnoha faktory, které celou situaci negativně ovlivňují. Jedná se zejména o nedostatek času při rozhodování a ošetření, chaos, stres, panika, v úvodní fázi i nedostatek prostředků a sil nejen u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, ale u celého integrovaného záchranného systému. Vzhledem k tomu, že situace na místě události se optimalizuje v průběhu třiceti až šedesáti minut od zahájení činností, je v úvodní fázi naprosto klíčové zaměřit svoji pozornost na organizaci a řízení složek integrovaného záchranného systému. Tématem bakalářské práce je problematika třídění postižených na místě mimořádné události s hromadným postižením osob. V teoretické části se věnuje tématům medicíny katastrof, integrovanému záchrannému systému a nakonec samotné problematice třídění. Teoretická část je vystavěna na odborné literatuře a opírá se o aktuální legislativu. V části zaměřené na problematiku třídění postižených jsou podrobně rozebrány jednotlivé metody třídění raněných a skórovací systémy, zejména metoda START a třídicí identifikační karta, které v našich podmínkách dominují. Praktická část bakalářské práce je provedena formou kvalitativního výzkumu a porovnává odpovědi dvou skupin respondentů získané polostrukturovaným rozhovorem. Respondenti byli z řad nelékařského zdravotnického personálu zdravotnické záchranné služby, jedna skupina z Kraje Vysočina a druhá z Jihočeského kraje. Obsah rozhovoru tvořily otázky rozdělené do čtyř kategorií, z nichž každá byla zaměřena na určitou oblast problematiky mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Jednotlivé kategorie se věnovaly obecným a konkrétním postupům na místě mimořádné události s hromadným postižením osob, dále spolupráci integrovaného záchranného systému a problematice třídění. Cílem práce bylo zjistit, jak se zdravotničtí záchranáři cítí být připraveni na mimořádnou událost s hromadným postižením osob po teoretické i praktické stránce a jak hodnotí spolupráci v rámci celého integrovaného záchranného systému. Cílem práce bylo i ověřit teoretické znalosti respondentů v dané problematice a jejich znalost postupů. Výsledky získané rozhovorem a jejich rozbor jsou zpracovány v kapitole Vyhodnocení rozhovorů. Stanovené výzkumné otázky a jejich výstupy jsou představeny v kapitole Diskuze. Celkové shrnutí práce je provedeno v kapitole Závěr.
|
|
|
Role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením zdraví
ZRŮSTOVÁ, Simona
Pracovníci zdravotnické záchranné služby pracují běžně v intencích urgentní medicíny. Při mimořádných událostech, kde se nachází velké množství postižených osob, je nutná znalost postupů medicíny katastrof. Během vteřiny by mělo dojít u zasahujících posádek k přesmyknutí do jiného režimu s volbou odlišného přístupu k pacientům, než který denně používají. V diplomové práci byly stanoveny následující cíle: zmapovat úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě vzdělávání a přípravu. K těmto cílům byly položeny tři výzkumné otázky. Jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů v problematice řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví? Jak zdravotničtí záchranáři hodnotí mimořádné události s hromadným postižením zdraví, u kterých byli přítomni a jaký je jejich postoj k přípravě a vzdělávání v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví? Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami participantů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a stejným počtem zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Tyto rozhovory doplnily informace poskytnuté vedoucími pracovišť krizové připravenosti obou zdravotnických záchranných služeb. V šetření byla použita kvalitativní výzkumná strategie, rozhovory zaznamenány na diktafon, následně zpracovány do kategorií, podkategorií, tabulek a vyhodnoceny. Z výsledků práce lze vyčíst velký mezikrajový rozdíl ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví. Participanti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje projevili nedostatky jak v základní terminologii, tak samotném řešení mimořádných událostí od nahlášení situační zprávy až po třídění postižených. Naopak většina participantů Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje by dokázala podat prvotní hlášení z místa mimořádné události a správně pacienty roztřídit a transportovat. Na základě vyhodnocených výsledků lze tento rozdíl ve znalostech přisoudit zejména četnosti a obsahu prováděných školení. V případě participantů Jihočeského kraje můžeme hledat příčinu v absenci praktického nácviku. Alarmující výsledky byly u participantů zaznamenány ve schopnostech použít třídící metodu START, kde ze všech šestnácti dotazovaných dokázal odpovědět pouze jeden. Vypracovaná kazuistika mimořádné události poukazuje na fakt, že teoretické nedostatky se mohou následně převádět i do praxe.
|
|
|
Education system of paramedics Czech Republic and Slovak Republic to deal with emergencies caused by accidents with mass disability of people
KMECOVÁ, Anna
Mimoriadne udalosti s hromadným postihnutím osôb sa vyskytujú čoraz viac. Či ide o prírodné alebo antropogénne udalosti sú stále záťažou pre zasahujúce zložky aj civilných obyvateľov. Majú veľké dopady na sociálne aj ekonomické aspekty spoločnosti. Je nevyhnutné byť na tieto udalosti dostatočne pripravený a zmierniť tak následky na zdraví, životoch, majetku. Cieľom diplomovej práce je analýza vzdelávania zdravotníckych záchranárov v Českej aj Slovenskej republike v 3 úrovniach. V prvej úrovni je to kompletný prehľad školského vzdelávania v rámci univerzitného bakalárskeho štúdia. Druhá úroveň je oslovenie poskytovateľov záchranných zdravotných služieb a zostavenie prehľadu vzdelávania v teoretickej aj praktickej úrovni realizovaných pre zamestnancov. Tretiu úroveň tvorí sumár aktuálnych možností individuálneho vzdelávania, ktoré umožňujú konferencie, súťaže a cvičenia prostredníctvom združení či organizácií. Práca pozostáva zo 4 kapitol teoretickej časti a 3 kapitol empirickej časti. V teoretickej časti definujeme medicínu katastrof, hromadné nešťastia, udalosti s hromadným postihnutím osôb, triediaci systém START a ďalšie. Rozoberáme históriu ale aj súčasnosť zásahov pri mimoriadnych udalostiach. Taktiež popisujeme povolanie zdravotníckeho záchranára z pohľadu kompetencií, fungovanie záchrannej zdravotnej služby a metódy edukácie. Zamerali sme sa hlavne na cvičenia, ktoré sú spolu s prednáškami najfrekventovanejšou formou. V praktickej časti analyzujeme vzdelávanie záchranárov na úrovni škôl prostredníctvom obsahovej a časovej náplne. Na základe zaslaných dotazníkov porovnávame aktivity, ktoré poskytovatelia záchrannej zdravotnej služby realizujú za účelom vzdelávania, výcviku a pripravenosti zdravotníckych pracovníkov na zásahy s veľkým počtom obetí. Praktické využitie vykresľujeme v kazuistikách. Sumarizujeme databázu kongresov, súťaží a cvičení konaných v danej oblasti v ČR a SR. Práca môže slúžiť ako podklad v oblasti skvalitnenia vzdelávania zdravotníckych záchranárov v oblasti mimoriadnych udalostí pre školy, poskytovateľov záchranných zdravotných služieb či potreby ministerstva zdravotníctva a ministerstva školstva. Rozdiely zistené medzi subjektami či republikami môžu byť motivujúce pre ďalšie zlepšovanie vzdelávania. Je vytvorený pristor pre odstránenie zistených nedostatkov alebo pre vývoj nových metód výučby.
|
|
|
Vědomosti členů ZZS JčK o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí
VAŇATA, David
Hromadná neštěstí a katastrofy nejsou každodenní záležitostí, nastávají nepravidelně a nepředvídatelně a vždy jsou spojeny s ničivými skutečnostmi, které negativně působí na společnost nebo přírodu. Většinou jsou doprovázeny velkým množstvím obětí nebo škod, jejichž odstranění není možné zvládnout běžnými místními prostředky. K zvládnutí takovéto události je také zapotřebí odborně vyškoleného personálu složek integrovaného záchranného systému a vhodná koordinace záchranných a likvidačních prací. V posledních letech dochází ke zvýšenému nárůstu mimořádných událostí tohoto charakteru, v jehož souvislosti nastává výskyt hromadného postižení osob. V poslední době došlo k sérii teroristických činů sebevražednými bombovými útoky, např. ve francouzské metropoli nebo na bruselském letišti a v metru v centru města, které si vyžádaly 130 mrtvých a velké množství raněných. Tyto činy, které jsou společností připisované a spojované se vznikem migrační krize na evropském kontinentu, vyvolávají značné napětí a otázky typu jaká je připravenost složek IZS na odstranění následků takovéto události. Právě kvůli těmto faktům se tato práce snaží zjistit, jaké jsou vědomosti členů zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí. V teoretické části této diplomové práce na téma Vědomosti členů zdravotnické záchranné služby JčK o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí je definována medicína katastrof včetně všech úkolů a oborů, kterými se zabývá. Dále je zmiňován integrovaný záchranný systém včetně jeho základních a ostatních složek, jejich pravomoci a organizační struktura plynoucí z příslušné legislativy. Následně je popsán bezpečnostní systém a plánování, konkrétně krizové a havarijní plánování až po jednotlivé dílčí plány související s touto problematikou. Nakonec se tato práce zabývá následnou organizací zásahů na místech mimořádných událostí s hromadným postižením osob včetně detailního postupu zdravotnické záchranné složky při třídění a odsunu raněných. Cílem této práce je zmapovat vědomosti členů zdravotnické záchranné služby Jčk, které se týkají problematiky medicíny katastrof a hromadných neštěstí a následně jsou tyto vědomosti analyzovány pro potvrzení či vyvrácení hypotézy, že vědomosti členů ZZS Jčk jsou blíže normálnímu rozdělení četností. V praktické části je použita kvantitativní metoda, která se opírá o anonymně vyplněné dotazníky, ze kterých náhodně bylo vybráno 50 dotazníků jako výběrový statistický soubor. Toto dotazníkové šetření je zaměřeno na skupinu pracovníků zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji, se kterými jsem se během předchozího bakalářského studia setkával. Výsledky dotazníkového šetření byly následně analyzovány pomocí statistického šetření. Ke statistickému šetření byly využity metody škálování, měření absolutních, relativních a kumulativních četností, následně byly počítány empirické parametry, které byly využity k neparametrickému testování. Výsledky této pilotní studie poukazují na současný stav vědomostí členů ZZS Jčk o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí. Tato práce bude přínosným studijním materiálem pro současné a budoucí zdravotnické záchranáře a studenty oboru ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
|
Emergency preparedness of the Integrated Rescue System and its bodies for sudden accidents associated with a large number of injuries and victims in Slovakia
PAVKOVIČOVÁ, Andrea
Hlavnou témou diplomovej práce bola pripravenosť zložiek IZS na mimoriadne udalosti s veľkým počtom ranených a obetí v SR. Práca je rozdelená na dve hlavné časti, a to časť teoretickú a empirickú. V teoretickej časti prináša práca priblíženie zložiek IZS v SR, ktoré môžu zasahovať pri mimoriadnej udalosti. Základné záchranné zložky v rámci dôležitosti sú opísané podrobnejšie, ostatné záchranné zložky a útvary Policajného zboru sú spomenuté v skratke. Ďalej práca obsahuje rozdelenie mimoriadnych udalostí a zmienku o medicíne katastrof. V poslednom bode je teoretická časť zameraná na problematiku triedenia ranených od histórie, cez kategórie a typy triedenia, metódy triedenia START a JumpSTART, triediacu kartu a organizáciu činností na mieste mimoriadnej udalosti spojenej s problematikou triage. Empirickú časť tvorí výskum zameraný na zistenie teoretických vedomostí vybraných zložiek IZS na problematiku triage. Hlavnými cieľmi práce bolo zistiť teoretickú pripravenosť vybraných zložiek IZS - Hasičského a záchranného zboru a záchrannej zdravotnej služby na mimoriadne udalosti v SR, potvrdiť potrebu stáleho vzdelávania a organizovania taktických cvičení zameraných na hromadné nešťastia a vytvoriť návrh rovnakého postupu triedenia ranených pri mimoriadnych udalostiach s veľkým počtom ranených a obetí. Boli stanovené dve hypotézy, ktoré sa zameriavajú na teoretickú pripravenosť vybraných zložiek spojenú s triedením postihnutých pri mimoriadnej udalosti. Prvý predpoklad bol, že rozsah teoretických vedomostí o riešení mimoriadnych udalostí zameraný na postupy triedenia pacientov bude vyšší u zdravotníckych záchranárov ako u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru a druhý predpoklad, že systém triedenia pacientov START ovládajú zložky IZS lepšie ako systém JumpSTART. Kapitola zároveň popisuje základnú štatistickú metódu, ktorá umožnila potvrdenie alebo vyvrátenie stanovených hypotéz dvojvýberový t-test. Metodika popisuje spôsob zberu dát pomocou dotazníka, popisuje bližšie použité štatistické metódy a obohacuje ich o stanovenie elementárnych empirických parametrov a ich komparáciu. Zistené rozdiely znalostí boli vyjadrené v percentách. Dáta pre potvrdenie hypotéz boli zhromaždené od zdravotníckych záchranárov a príslušníkov Hasičského a záchranného zboru. Potvrdená hypotéza bola len jedna. Empirické šetrenie ukázalo, že teoretické vedomosti o problematike triage sú na oveľa vyššej úrovni u zdravotníckych záchranárov ako u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru. Ďalším objavom bolo, že vybrané zložky nevykazujú rozdiel vo vedomostiach o triedení dospelých a detí, ak sú posudzované spoločne. Pri porovnávaní jednotlivo by opäť vznikol veľmi veľký rozdiel. Výsledky identifikovali slabiny vo vedomostiach hlavne u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru, a preto bol vytvorený návrh presného postupu triage pri mimoriadnych udalostiach. Bude slúžiť ako pomôcka hlavne pre príslušníkov Hasičského a záchranného zboru a tiež ako študijný materiál pre absolventov vysokoškolského štúdia urgentná zdravotná starostlivosť. Pre potreby záchrannej zdravotnej služby bola navrhnutá záchranárska taška s pomôckami na primárnu triage. Potvrdila sa aj potreba stáleho vzdelávania v danej problematike a to hlavne u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru, ktorí sú o danú problematiku ochudobnení a organizovania taktických cvičení hlavne u zdravotníckych záchranárov s možnosťou spolupráce s príslušníkmi Hasičského a záchranného zboru. Záverom vzhľadom na tieto zistenia je odporučenie vyvinúť snahu o napravenie nedostatkov v teoretickej pripravenosti pomocou organizovania sústavného vzdelávania v danej problematike, pripravovať podobné dotazníky na overovanie vedomostí po odborných seminároch. Zabezpečiť nácvik praktických zručností a overovanie si vedomostí možnosťou väčšej účasti na cvičeniach týkajúcich sa riešenia hromadných nešťastí spoločne s ostatnými záchrannými zložkami.
|
host ::
RSS.